pátek 23. prosince 2016

Názorokec #4: Bez šance (Neal Shusterman)

Fascinují a temná dystopie ze světa, kde společnost zavedla nový zákon: Každé dítě má právo na život od chvíle početí až do věku třinácti let. Mezi třinácti a osmnácti je ale na rodičích, jestli ho vychovají až do dospělosti, anebo ho pošlou… rozpojit. Tohle nenápadné slovo znamená, že problémové děti, sirotci, anebo prostě ty, které v sobě mají příliš vzdoru, jsou odeslány do sběrných táborů, kde jsou jejich těla rozebrána a orgány předány těm, co je potřebují. Takže technicky žijí dál – alespoň to dětem říkají. Tři z nich, Connor, Risa a Lev, se setkávají v táboře a ani na okamžik nemají chuť žít dál…rozpojení. Jedinou šancí je útěk. 




Název: Bez šance
Autor: Neal Shusterman
Série: Unwind (1. díl ze 4)
Originální název: Unwind
Rok vydání: 2007 (v ČR 2016)
Počet stran: 304
Nakladatelství: Knižní klub

Překlad: P. Kotrle


Názorokec


Upřímně, tu knihu jsem odkládala snad čtyři měsíce, než jsem v sobě našla tu špetku vůle a vzala Bez šance do ruky. To asi proto, že se mi nechtělo jít s davem a stát se další roztleskávačkou vykřikující do světa, jak báječná kniha to je. A stejně jsem se jí stala.

Ze začátku jsem měla pochybnosti - vážně byl Connor tak pitomý, že si na útěk vzal i mobil?! A ta kachna... Ehm, pardon, myslela jsem jeho přítelkyni. Pak jsem ze srdce nenáviděla Leva. Jasně, byl tak vychovávaný již odmalička, ale stejně jsem ho neměla ráda. Nebo ne, spíš jsem nenáviděla jeho rodiče. A Risa byla prostě Risa - nijak zajímavá. Ale pak se to rozjelo, a já nemohla dělat nic jiného, než hltat stránku za stránkou a mlčky (obávám se, že možná i ne až tak mlčky) fandit té divné trojce. 

I styl psaní mi sedl - přeskakovalo se od jedné postavy k jiné tak, že měl člověk víceméně přehled o hlavních hrdinech, když nebyli pospolu. Mimoto se občas pohled přesunul třeba i k na první pohled nedůležité postavě.

Byl to tak neskutečný příběh, že by se i klidně mohl stát. Ta myšlenka, byť se jeví jako naprosto zvrácená, má cosi do sebe a dává svým způsobem smysl. Proč mrhat životem - sice nechtěným, ale stále životem - když ten samý život pak může zachránit jiný? A není to takhle dokonce lidštější? Dát onomu nechtěnci alespoň šanci dokázat, že za něco stojí? Ale není pak ještě krutější mu pak tu naději vzít? Vzít mu život? Ale na druhou stranu, není snad taky kruté nenarozenci tu šanci ani nedát? Chápete, kam tím mířím, ne? Ta kniha mě donutila přemýšlet o rozpojování, což pak vedlo k nedostatku spánku. 

Ten konec mě ale docela zamrzel - samozřejmě chápu, že kdyby to autor zakončil tím, že žijí šťastně až do smrti, hromada lidí by měla kecy „Ježííííš, začalo to tak dobře, a končí to jako pohádka!", ale stejně mi to nedalo a pocítila jsem nespravedlnost (tu nespravedlnost jsem cítila i předtím, ale z jiného důvodu) vůči Rise. A stejně jsem nepochopila, proč byla ta kapela nutná. A ještě na střeše. Prostě... cože?  Absurdnější to být nemohlo.

Co mě však už vůbec nepotěšilo, bylo to, že další díly nejsou v plánu; ptala jsem se Knižního klubu na FB. Je pravda, že ten konec by se dal brát za definitivní, ale přesto je příliš otevřený, obzvlášť kvůli vědomí, že jinde na světě již existují (nebo budou) další tři díly. Na druhou stranu, zmínili ještě, že mají v plánu vydat jiné autorovy knihy. Tak aspoň tak. Snad neumřu nedočkavostí.




3 komentáře:

  1. Zdravím, konečně jsem našla někoho (čti věnujícího se blogu), kdo tuto úchvatnou knížku četl.. Já se od ní nemohla odtrhnout, četla jsem jí v mhd a vždy mi to rvalo srdce, když jsme musela knihu uklidit a jít se na osm hodin věnovat PRÁCI! Nejradši bych si v době čtení vzala dovolenou - tím by se i razantně zkrátil můj hltací čas :-D Normálně bych se asi ke knize nedostala - obálka mě neoslovila, neznámý autor, sci-fi. Ale četla ji kolegyně a dostala nápad, že by se mi mohla kniha líbit a tak mi jí půjčila - byl to skvělý nápad. Pro mě je to za tento rok nejlepší kniha, kterou jsem četla!

    P.S.: Omlouvám se za tak dlouhej koment, ale opravdu mě těší, že jsem narazila na dalšího nadšence.

    Monika alias Mermaidka (z Koutku u dvou kočiček)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není za co se omlouvat - ostatně, při psaní recenze jsem měla problém se nerozepsat :'D A řekla bych, že i u mě se kniha umístila v čele seznamu TOP knih. Jednou jsem kvůli ní zapomněla vystoupit, takže jsem o 4 zastávky dál zírala, kde to jsem :'D

      Vymazat
    2. Tak to jsme na tom byly stejně, také jsem díky začtení do knihy přejela :-)

      Vymazat

Díky za koment! Jsi úžasný člověk!