neděle 29. ledna 2017

Názorokec #8: Posedlost (Katherine Howe)


V posledním ročníku Akademie svaté Jany v Danversu v Massachusetts to pořádně vře. Studentky se připravují na pohovory na vysoké školy, soupeří o to, která z nich skončí jako nejlepší absolventka ročníku, prožívají první lásky. Všichni očekávají, že dívky velký tlak zvládnou. Jenže se mýlí.
Nekorunovaná školní královna se uprostřed hodiny zhroutí s podivnými křečemi a tikem. Lékařská záhada. Nemoc se ale vzápětí rozšíří a brzy už začíná stejnými symptomy trpět stále víc studentek exkluzivní dívčí střední školy. Mají křeče, ztrácejí vlasy, dostávají prudké záchvaty kašle. Školu svaté Anny zachvátí panika, šíří se klepy a dohady, propuká hysterie.
Případu se brzy chytnou média a vypuká horečnatá snaha odhalit příčinu potíží studentek. Může za to očkování? Znečištění životního prostředí? Stres? Nebo to snad dívky jen předstírají? 

(lehce zkráceno, neboť jsem nabyla dojmu, že původní anotace by toho vykecala příliš)






Název: Posedlost
Autor: Katherine Howe
Série: -
Originální název: Conversion
Počet stran: 432
Rok vydání: 2014 (v ČR 2014)
Nakladatelství: Fortuna Libri
Překlad: J. Jašová


Názorokec


Ahoj. Jmenuji se Coleen a chodím na prestižní školu pro snoby, což musím neustále připomínat, jináč byste to mohli - nedejbože! - zapomenout. Mé spolužačky kosí šílená nemoc, ale to neva. To mě nezajímá, stejně tak jako to, že jedna z nich je moje kamarádka a další kámojda je v hluboké depresi. Hlavní je, abych se stala tou nejlepší studentkou ročníku, protože co by mohlo být důležitější, že jo. Moje myšlenkové pochody jsou absolutně nesmyslné, můj vztah s vy-byste-mohli-vědět-kým je bezbarvý, celá já jsem bezvlastnostní jako ovesná kaše ze školní žrádelny a ovečka následující dav. Když se naštvu (třeba když dostanu nedostatečnou v testu, za což si můžu sama), jsem schopna vystřídat 10 emocí za vteřinu. Mám-li nějaké podezření, že jedna nejmenovaná osoba je čarodějnice, neváhám a vyžvaním to kdekomu na potkání, protože co může být logičtějším vysvětlením všech problémů? Nic. Těší mě.

Já jsem Ann Putnam - ctižádostivá mrcha, ale pšt! Ostatní mě vidí jako ubohoučké neviňátko, což se mi zamlouvá tak hodně, že pro to klidně obětuji životy. Cizí životy, samozřejmě. Hlavní je, aby mě všichni poslouchali a abych byla ve středu pozornosti, protože na čem jiném by záleželo, viďte?

Tak, to jsem vám tedy stručně představila hlavní postavy, s nimiž se budete muset prokousat celičkým příběhem, který ale začíná asi až na straně 350, protože předtím se děje naprosté nic, z čehož vyplývá, že původní anotace prozradila dobré tři čtvrtiny knihy. Rozuzlení se délkou může stěží srovnávat s „úvodem". Takže hodně štěstí!

Moc báječné je i to, že i ke konci byly vedlejší (ale i hlavní) postavy uváděny jménem a příjmením. Nejsem si jistá, jestli se autorka strachovala, že jinak by se to vykouřilo z hlavy všem, nebo proto, že byla těmi příjmeními hrdá, nicméně, bylo to otravné. Sice ne nervyničící, ale daleko to k tomu nemělo.

Při pořádné snaze bych snad z knihy nějaký ten klad dokázala vyzdvihnout, ale moc jich tedy není. Jenom obálka, ich-forma a dvě dějové linie (ta hlavní + mezihra, která mě ke konci zajímala o drobek víc než ta hlavní).

Podtrženo a sečteno, kniha byla o ničem. Tak tedy ne úplně o ničem, jenom o skoro-ničem. Autorka se nevytasila s originálním nápadem, celý děj smrděl absurditou i přesto, že byl založený na skutečných událostech, a zpracování bylo zbytečně zdlouhavé. Přičtěme nesympatické hlavní postavy, přehánějící anotaci (která ještě vyzradí pořádný kus knihy) a voilà –  máme tu knihu bez MRAZIVÉHO, POUTAVÉHO, DUCHAPLNÉHO A VÁŠNIVÉHO PŘÍBĚHU INSPIROVANÝ SKUTEČNÝMI UDÁLOSTMI, KTERÝ VÁS OPŘEDE PAVUČINOU JAKO SKUTEČNÉ ZAKLÍNADLO (odeberte to bez, a hned je to citace kusu anotace na zadní straně knihy). A třešničkou byl zcela nepřekvapivý konec.

Umělecký kousek, já vím. Holt si s Malováním moc nerozumím :'c Mělo to být 1,5 hvězdičky...

0 komentářů:

Okomentovat

Díky za koment! Jsi úžasný člověk!